Ing. Zdeněk Potužák

Starosta, STAN
Litovel, okr. Olomouc
Ing. Zdeněk Potužák

Litovel – město obklopené přírodou ležící na řece Moravě, jejíchž šest ramen mu dodává specifický ráz. Také proto se Litovli přezdívá Hanácké Benátky. Litovel má výhodnou polohu, má okolo sebe krásnou přírodu. Na jedné straně CHKO Litovelské pomoraví, na západ se pak zvedá Bouzovská vrchovina. Současně leží na spojnici dopravních cest.
Starostou jsem druhé volební období.
Po sametové revoluci jsem pracoval v zastupitelstvu a radě, bylo to pro mě velkou průpravou, člověk se seznámil s problémy města, učil jsem se nutnosti vzájemné diskuze, tolerance a kompromisu, aby se dosáhlo dobré cesty v rozvoji města.
Pracovat v pozici starosty musí být srdeční záležitost. Mám k Litovli vztah už od dětství, takže chci, aby můj domov vypadal pěkně. Šel jsem do toho s tím, že chci něco změnit a zlepšit.
Dlouhá léta se u nás budovala kanalizace, kterou Litovel neměla. Tím pádem několik let nezbývaly peníze na to, aby se město vyhrabalo ze země a začalo opravovat fasády a chodníky. To bylo velké téma a vlastně tak trochu zůstává i dodnes, protože spravujeme jedenáct místních částí. Dnes nám zbývá vybudovat kanalizaci v posledních třech.
Dalším velkým cílem jsou protipovodňová opatření (PPO). Ta byla nastartovaná investorem Povodí Moravy a byla dotažena do etapy schválení dokumentace pro územní řízení. Ale dnes se změnil přístup a kdo chce protipovodňová opatření, tak se na nich musí finančně podílet. Naše město se má podílet patnácti procenty, a to formou získání cca dvě stě pozemků a vložením je do tohoto projektu. Až je budeme mít, tak se bude pokračovat ke stavebnímu povolení a nakonec se začne budovat. Jsme teď před rozhodnutím a trochu mě trápí, že není jednota mezi zastupiteli. Někteří kolegové se obávají, že pokud se nám nepodaří získat všechny pozemky, budou to vyhozené peníze. S tím já nesouhlasím, měli bychom myslet na budoucnost.
Koncem roku stát vyhlásil záplavové zóny a ty ve městě mohou omezovat i výstavbu. Kriticky se k tomu musím vyjádřit, že záplavové zóny nebyly státem s městy projednány a ohrožují jejich rozvoj. V Litovli je takových částí hodně. Myslím, že pro nás to už začíná být nutností. V dotačním programu pro nás zatím peníze na PPO ještě jsou k dispozici, ale nemusí to tak být na vždy.
Zasazujeme se také o zlepšení bydlení. Dokončili jsme velký projekt revitalizace sídliště Gemerská a K. Sedláka. Vzniknou nové chodníky a více parkovacích ploch. První etapa začala nyní a každý rok bude pokračovat další.
V posledních letech se v Litovli podařilo udělat hodně dobrých projektů. Podpořili jsme modernizaci škol, bytových domů, provedli rekonstrukci centra města, interiéru naší radniční věže, máme dvě nové expozice v muzeu a to Gustava Frištenského a výroby gramofonů.
A pak je zde projekt biokoupaliště. Na to se k nám jezdí dívat města a obce z Čech i Moravy. Láká je levnější cena, ale i to, že jde o koupání bez chemie, o které mají zájem i sami obyvatelé města a turisté. Loni bylo velké horko a návštěvnost byla okolo čtyřiadvaceti tisíc lidí.
Podařilo se nám také provést dekontaminaci skládky Nasobůrky, kdy jsme udělali velký kus práce pro ochranu pitné vody jak pro Litovel, tak Olomouc.
Máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v kraji. Na průmyslové zóně u dálnice nyní roste nový závod německého investora a máme ještě další volné pozemky. Rád bych přivítal investora, který by lidem nabídl nejen technické profese, ale i kreativnější zaměstnání z oblasti vědy a výzkumu, nových technologií pro mladou generaci.
Ze svých zkušeností chci se STAN prosazovat, aby kraj využíval legislativní pravomoc. A právě v oblasti stanovení záplavových zón – ne o nás bez nás.
Stejně tak je třeba změnit nastavený systém plateb za vynětí ze zemědělského půdního fondu, který je byrokratický a omezuje náš rozvoj.
Prosazuji, aby městům a obcím byly stanoveny rámcové objemy dotací a ony si rozhodnou, na co je použijí. Některé vyhlašované tituly dotací jsou utrácením peněz a na zásadní potřeby se nedostává.
Je nutné změnit systém kontrol – v posledním roce se na obce sesypalo jejich neobvyklé množství. Na některé akce chodí opakované prověrky. Navzájem si odporují ve zjištěních. Zdržují a otravují atmosféru. Budeme rádi, když si dotační místa sama stanoví podmínky, provedou výběrová řízení a budou nám nápomocna. Divme se potom, že v médiích se dovídáme, že nečerpáme objemy dotací z EU. Pak ministerstva hledají jak systém zpružnit a nakonec vyšlou armády kontrolorů a chtějí zase peníze vracet.
Dále vyzývám, aby se všichni seznámili s připravovanou novelizací NV 401/2015. Ta má neodůvodněně významně zdražit pitnou vodu, ale i vodu odpadní. Naše obce, společníci ve VHS Čerlinka již podepsali výzvu k nepřijetí této novely.
Podporuji, aby se preferovalo a motivovalo učňovské školství, aby byly zajištěny potřebné služby pro seniory v jejich domácím prostředí.
Navrhuji, aby byly zavedené povinné veřejně prospěšné práce pro občany, kteří mohou pracovat, ale místo toho berou dávky a tvoří nám skupiny nepřizpůsobivých občanů. Současný systém vyřizování, aby si města psala o podporu na platy takových lidí a to jen na rok je špatný. Seznamy takovýchto osob máme a je snad možné rychle zavést systém povinného nástupu ráno pro potřebu obcí. Přístup státu je v této oblasti velmi měkký a nedává obcím možnost řádného zakročení.
Toto vše by měl kraj podporovat a prosazovat u centrálních orgánů. Kraj má význam, pokud bude pracovat pro obce – ty tvoří se svými občany kraj.